Aktuálně

15:00 zahájení

15:10 Dějiny, historie a 17. listopad

Český filosof Jan Patočka ve svém díle Kacířské eseje rozlišoval mezi dějinami a historií? Psal své eseje v době normalizačního dějinného bezčasí, kdy se život československé společnosti potácel "od sjezdu ke sjezdu". Má ještě dnes toto rozlišení smysl? A co vlastně znamená dějinné jednání? Zdá se, že je nejlépe vystihuje výraz "jednání ze svobody pro svobodu", jednání, které mění situaci ve společnosti. Zdá se, že právě události 17. listopadu představují ukázku, jak dějinné jednání malé skupiny lidí vede k radikální proměně společenského řádu. V tomto smyslu můžeme mluvit o revoluci, i když v naší zemi převod moci z rukou totalitní komunistické strany do rukou demokraticky smýšlejících aktérů revoluce proběhl bez násilí. I s odstupem více než tří desítek let stojí za to hledat v těchto událostech inspiraci pro ty, kteří se nespokojují s tím, čeho bylo dosaženo.

Daniel Kroupa

Narozen 6. 1. 1949 v Praze. Studoval nejprve elektrotechniku, později filosofii u Jana Patočky. V letech 1968 – 1989 pracoval převážně v dělnických profesích. Disident z okruhu Václava Havla, signatář Charty 77, člen HOS a přednášející a organizátor bytových filosofických seminářů. Po Sametové revoluci v roce 1989 působil patnáct let v politice jako člen československého, poté českého parlamentu (i Evropského parlamentu). Do roku 2003 byl členem a tři roky předsedou politické strany ODA, kterou spoluzaložil v prosinci 1989. Podílel se na přípravě Listiny základních práv a svobod, České ústavy, na reformě vysokého školství a na řadě dalších zákonů. Působil v etické komisi Ministerstva zdravotnictví i v Radě vlády pro lidská práva a nyní je členem Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Souběžně s politickou činností přednášel filosofii na řadě vysokých škol (VŠE, UK, FF OU a PF ZČU). Po odchodu z politiky pracoval tři roky v sociálních službách a od roku 2005 do roku 2025 učil na Filosofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. Vyznání Římskokatolické. Nyní není členem žádné politické strany. Je autorem knih: Masaryk, Patočka, Havel (2018); Dějiny Kampademie (2010), Řád a svoboda (1996). V roce 1924 obdržel od prezidenta republiky Řád T. G. Masaryka III. stupně.

16:10 - 16:20 přestávka

16:20 Dobytí Ameriky, kognitivní válka a my

Jak a kde vznikl třicetiletý plán dobytí Ameriky a rozbití NATO? A proč je tak úspěšný?

Alexandra Alvarová

Alex je česko-kanadská autorka knih o informační válce, publicistka četných studií, esejí a článků v oboru mediální teorie a komunikace. Je úspěšnou autorkou dvou knih na téma hybridní války, Průmysl lži (vychází již ve 4.vydání, nakladatelství Triton) a Krmit démony (vychází ve druhém vydání, nakladatelství Machart). Spoluvytváří jeden z nejúspěšnějších českých edukativních podcastů na téma algoritmy sociálních sítí a propaganda: Kanárci v síti. Společně s expertem na AI Josefem Holým kromě veřejní části podcastu produkuje i týdenní politické analýzy nazvané Kanárci Premium na platformě Herohero.co. Je autorkou projektu Přednášky pro 21.století, kde se snaží za pomoci českých expertů představit změnu geopolitického uspořádání světa a umožnit lidem rychlou orientaci v nové době. Alex je Čechokanďanka, žije trvale v americkém Bostonu.

17:20 - 17:30 přestávka

17:30 Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní!

Slova známé písničky V + W + J, která Ondřeje Vaculíka provázejí celý život. Úděl zedníka pokládal za definitivní, protože i režim se hlásal jako na věčné časy, a tak se i choval. A pak náhle z lešení vstoupil Ondřej Vaculík do redakce obnovených Literární novin. Dnes se mu to jeví jako nebetyčná troufalost, téměř jako všechno, čím za následujících více než třicet let procházel. A opět se choval, jako by to mělo být definitivní. Nikdy by netušil, neb "nikdy nikdo neví, co se může státi", například ze psa ten vlk.

Ondřej Vaculík

Narozen v roce 1954 v Praze. Vyučil se zedníkem, k maturitě se dobral večerním studiem. Věnoval se obnově památek, později také jako stavbyvedoucí.  V období 1990 až 1999 byl redaktorem v obnovených Literárních novinách, poté více než deset let působil v Českém rozhlase, do jehož vysílání příležitostně přispívá podnes. Pravidelně publikoval v Deníku referendum, v Týdeníku rozhlas, byl autorem i průvodcem televizního cyklu Mizející místa domova, soustavně přispívá do dvouměsíčníku Listy, tvoří Glosy pro Český rozhlas Plus a je předsedou českého PEN klubu.

Od roku 2010 do roku 2022 působil jako starosta a místostarosta v Hořovicích.  Je autorem knih: Stavební deník (1990), Jablko přešlé mrazem (2004), souboru povídek Let do neznáma (2022) a novely Člověk jménem Rour  (2022) a románu Propadliště (2025).

18:30 závěr

David Storch (Přírodověcká fakulta Univerzity Karlovy)

ThLic. Tomáš Holub, Th.D. (český katolický kněz a druhý biskup plzeňský)

Milena Lenderová (Univerzita Pardubice)

Martina Novotná (Masarykova univerzita v Brně)

Eva a Jan Kosovi (HiFi KLUB Klatovy), David Franta (FPE ZČU)

Miroslav Holeček (FF a NTC ZČU) a Petr Kavalíř (NTC ZČU)

Vladimír Votápek (politolog a analytik vývoje v prostoru bývalého SSSR, působil jako generální konzul v Petrohradu, v současnosti manažer rizik v ZF v Hlavenci u Staré Boleslavi)

Miroslav Holeček (FF a NTC ZČU): Jasnější než tisíc sluncí.. aneb od Pythagora k atomové pumě

Filip Grygar (FF UPCE): Zadní schodiště Wernera Heisenberga. Aneb o německém géniovi fyziky, jenž podepsal faustovský pakt s ďáblem

Tomáš Holub (Biskupství plzeňské): Jaderná bomba – zbraň k nepoužití 

Lukáš Friedl (FF ZČU): Biologické limity technologického pokroku člověka

Marek Orko Vácha: Editace DNA – nejzávažnější problém současné bioetiky