Aktuálně

Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že zkoumat minulost dětství je legitimní, že takto zaměřené bádání odpovídá na nejen otázku, jaké bylo dětství našich dávných i nedávných předků, ale i na to, zda má dnešní pojetí dětství nějaké historické kořeny. V přednášce se zaměříme jak historiografii dětství, tak na prameny, které vypovídají o postavení dítěte v minulosti, o proměnách rodičovské lásky, o proměnách dětského světa.

Historička Milena Lenderová působí v Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Ve své badatelské práci se zaměřuje na dějiny každodennosti 19. století, genderovou historii, dějiny dětství a dějiny česko-francouzských vztahů. Rozhodující měrou se podílela na velkých monografiích k dějinám žen či dějinám dětství. Kniha Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918 (s M. Halířovou a T. Jiránkem, 2015) získala cenu Magnesia Litera v kategorii literatura faktu. Její poslední prací je publikace Česká žena, která vyšla v letošním roce v nakladatelství Paseka.

Martina Novotná (Masarykova univerzita v Brně)

Eva a Jan Kosovi (HiFi KLUB Klatovy), David Franta (FPE ZČU)

Miroslav Holeček (FF a NTC ZČU) a Petr Kavalíř (NTC ZČU)

Vladimír Votápek (politolog a analytik vývoje v prostoru bývalého SSSR, působil jako generální konzul v Petrohradu, v současnosti manažer rizik v ZF v Hlavenci u Staré Boleslavi)

Miroslav Holeček (FF a NTC ZČU): Jasnější než tisíc sluncí.. aneb od Pythagora k atomové pumě

Filip Grygar (FF UPCE): Zadní schodiště Wernera Heisenberga. Aneb o německém géniovi fyziky, jenž podepsal faustovský pakt s ďáblem

Tomáš Holub (Biskupství plzeňské): Jaderná bomba – zbraň k nepoužití 

Lukáš Friedl (FF ZČU): Biologické limity technologického pokroku člověka

Marek Orko Vácha: Editace DNA – nejzávažnější problém současné bioetiky